Půlnoční ulicí plíží se stín.
Ten stín je můj, ale hlava mu chybí.
"Na co mít hlavu?!" chci smířit se s tím.
Na co mít hlavu? Jen na planý sliby.
Koukám se na sebe v podobě temné.
Zírám a vichr tu najednou duje.
Mé oči nevidí to, co je zjevné.
Mé oči v hlavě, co neexistuje.
Jak by jen mohla být na správném místě
hlavěnka ta, kterou znám co jsem živa.
Vzpomínám, že jsem ji nechala jistě
v krčmě, kde měla jsem dnes čtyři piva.
sobota, června 30, 2007
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)