Je pravda, že bych asi měla víc odpočívat, nicméně jsem neodolala a tento víkend jsem strávila poněkud volejbalově. V sobotu jsme měly s holkama soustředění v Řepích. Byla to docela sranda, až na jedno zranění (nahravačka Jana). Na oběd mezi tréninkama jsme šly do místního Číňana. Jelikož je mi už tradičně blbě z každýho nedietního jídla, dala jsem si nejdietnější možné kousky kuřete se zeleninou a rýží. Přestože jsem snědla jenom tu rýži (zbytek dojedly holky), bolelo mě břicho snad úplně nejvíc. Tak mě napadá, jestli to spíš nebylo z toho obrovskýho indiánka, co jsme si pak daly v cukrárně, ale řekla bych spíš, že ne. Z toho vyplývá, že rýže v čínských restauracích je úplně jedovatá, pročež já jsem to odnesla. Možná je z krysích ocásků...
V neděli jsme se s Milanem vydali na tradiční volejbalové smíšenky organizované tušim UK. Celé to organizoval jeden úspěšně odporný dědek z katedry TV. Kromě toho, že byl neurvale nepříjemnej a choval se k nám, jako by nám bylo šest, vymyslel si nějaký super aprílový pravidla, podle kterých se hrálo snad před dvaceti lety, či co, čímž už tak mizivou úroveň volejbalu předváděného v hostivařské hale dokonale zadupal do země. Za to mu velkej dík, fakt jsem se nasmála. Nakonec se ale vše zlé v dobré obrátilo a dokonce jsme postoupili ze skupiny.
Nakonec jsme v turnaji skončili 6 z 15, což je celkem výkon, jelikož ráno to vypadalo na chvost výsledkové listiny.
(Kdo by chtěl vědet podrobnosti z nedělního turnaje, nechť se mrkne na http://mcmilan.blogspot.com/)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat