Poznatky z protokolů na LabTechnu

Zjistila jsem, že po několikahodinovém snažení napsat překrásný protokol plodím takové poznámky, že celá moje práce vypadá jako prachsprostá parodie, ačkoli já si třeba srandu vůbec nedělám. Vždycky do nás vtloukali, že protokol musí být takový, aby podle něj dokázal úlohu provést i totální humanita = někdo, kdo neviděl kádinku ani z dálky. To znamená, že člověk nesmí vynechat ani zdánlivě nepotřebné detaily průběhu práce, protože právě ty mohou varovat dalšího pracanta, aby neudělal stejnou chybu. No, snad uznáte, že tyto kousky se nedají vynechat:

Magnetické míchadlo bylo při úklidu vylito do odpadu a následně vyloveno panem laborantem Hejtmánkem, který prohlásil, že to vůbec nevadí a vstrčil do opdadu dlouho magnetickou tyčku, na niž míchadlo ulovil.

Odchylka od původně zamýšlené koncentrace může být způsobena příliš dlouhým omýváním hydroxidu, čímž se část hydroxidu mohla jaksi rozpustit a být nechtěně vylita do odpadu. (Bohužel hydroxid už se na magnet nachytat nedá, takže by nám pan laborant Hejtmánek mohl tak maximálně ... rozebrat odpad :)

A tak podobně. No možná vám to tak vtipné nepřipadá a možná si taky říkáte, co mám pořád s tím odpadem :D A to ještě nevíte, jaké hrozné hlášky má nasvědomí střička s destilovanou vodou (už jenom proto, že to slovo neumím vyslovit, vždycky říkám něco jako sesttřička...)